ZPRÁVY

PŘEDMLUVA

O ISLÁMU A MUSLIMECH

ISLÁM VE SVĚTĚ

Z KORÁNU

SOUČASNÁ GLOBÁLNĚ - POLITICKÁ SITUACE

FOTOGRAFIE A VIDEO-UKÁZKY

INFORMACE

OTÁZKY A ODPOVĚDI

FÓRUM

HUMOR

NAŠE MISE

KONTAKT

-----------------------------

 


                           

                         O ISLÁMU A MUSLIMECH

Ještě než se na Vás v tomto článku spustí "lavina informací", tak si zkuste sami pro sebe položit otázku "co vím o islámu?". Jedno ze tří monoteistických náboženství? Nejrychleji rostoucí náboženství (co do počtu příslušníků/sympatizantů) na světě? Ano. Ale málo lidí tuší také to, že je to náboženství, které se od svého vzniku prakticky nezreformovalo a ani je není možné zreformovat, i podle tzv."umírněných muslimů". Islám je v dnešní době v podstatě vražedný nástroj, kvůli kterému byly v historii i dnes zabity miliony nemuslimů (lidí, kteří islám nevyznávají). Tento článek by měl pro Vás sloužit jako základní zdroj potřebných informací o islámu. Informace, které v tomto článku najdete jsou podloženy mnoha fakty a důkazy, takže pokud máte zájem např. vědět co činí muslimy schopné činit sebevražedné atentáty, čtete na správném místě. Přečtěte si proto prosím důkladně informace, které na těchto stránkách naleznete, než tyto stránky pochválíte a nebo naopak odsoudíte. Můžeme Vás ujistit že všechny informace na těchto stránkách jsme schopni racionálně prokázat. Muslimové mají totiž tendence přesvědčovat nemuslimy ke konverzi k islámu i za cenu lží. Tato zásada se nazývá Tákija (v angl. přepisu Takiya nebo Taqiyah) a jejím principem je, že lži a lsti jsou v islámu v některých případech legitimní (např. získávání nových "věřících", vylepšení image muslimů v očích nemuslimů, atd.). Konec konců, Tákiji použil i sám prorok Mohamed, než se stal dostatečně silným. Existuje takové jednoduché, nicméně ale velmi důležité heslo, které říká "VĚŘ TOMU, CO MUSLIMOVÉ DĚLAJÍ A NE TOMU, CO ŘÍKAJÍ"

                       Souhrn základních informací o islámu      

Slovo islám znamená v arabštině "poddání se do vůle boží" a slovo muslim vyjadřuje jedince poddaného do vůle boží, tedy toho kdo vyznává islám. Počátek islámského letopočtu se označuje jako hidžra a datuje se od roku 622 n.l., kdy byl muslimský "prorok" Mohamed nucen opustit Mekku. Mekka je město v dnešní Saúdské Arábii a nejposvátněším místem pro muslimy. Islámský letopočet se řídí podle lunárního kalendáře a datuje se právě od hidžry. Muslimové se řídí pěti pravidly, která jsou všeobecně známa jako pět pilířů islámu a každy muslim by je měl dodržovat. Jsou to:

1.) Věřit že Alláh je jediný bůh a Mohamed je jeho prorokem.

2.) Modlit se pětkrát denně.

3.) Držet půst jedenkrát za rok během měsíce, který se v lunárním kalendáři označuje jako Ramadán.

4.) Platit tzv. zakát, jakožto almužnu chudým podle vlastních možností.

5.) Pokud to finanční schopnost umožňuje, alespoň jednou v životě vykonat tzv. Hadž - pouť do Mekky.

              

                                 Co by Vám muslimský misonář neřekl

Islám se ale od svéku vzniku téměř nijak nezreformoval a islámská doktrína jakékoliv reformy islámu zcela vylučuje. Začínáme tedy teď o věcech, jež nejsou o islámu všeobecně známy nemuslimskou veřejností ale přesto hrají v islámu velice významnout roli. Jednou z těch věcí je vztah muslimů k nemuslimům. Muslimové se dívají na lidi ne na takové, jací jsou, ale dívají se na ně především podle náboženství, jež je pro muslimy velmi důležitou, ne-li nejdůležitější, součástí života. Islám dělí nemuslimy na dvě skupiny: Ahl al-kitáb a Kafr

Ahl al-kitáb znamená v arabštině doslova "lidé knihy" a řadí se sem monoteistická náboženství - islám, křesťanství a judaismus. Pod muslimskou nadvládou ovšem příslušníci ostatních dvou monoteistických náboženství (judaismus, křesťanství) získavají pod muslimskou nadvládou tzv. Dhimmi. Jejich existence je tudíž muslimy sice uznávaná, ale mají pod muslimskou nadvládou mnohem méně práv než muslimové. Nesmějí například vykonávat důležité funkce, musejí uznávat nadvládu muslimů a v některých zemích jako např. Egypt dodnes platit džizíju (Korán, Súra 9:29), daň která jim umožňuje žít pod muslimskou nadvládou. Pokud ji nezaplatí, tak jim ze strany muslimů hrozí ještě silnější perzekuce, nebo dokonce i zničení. S tímto jevem je ale možné se potýkat i na jiných místech po celém světě, kde tvoří muslimové majoritní část společnosti. V mnoha muslimských zemích nesmí dhimmiové zastávat některé výhodné funkce a jsou ve společnosti země, kterou obývají, diskriminováni muslimskou většinou. 

Druhou skupinou nemuslimů v muslimských očích jsou Kafr - tedy nevěřící. Sem muslimové zahrnují ateisty, příslušníky polyteistických náboženství a altenativních způsobů života (hinduismus, budhismus...). Příslušníci této skupiny nemají podle muslimů právo existovat a bývají většinou buďto donuceni koncertovat k islámu a nebo být zabiti. Islám je také nechvalně proslulý pohrdáním lisdkým životem. Motorem konstantních muslimských expanzí a pokusů o expanze a islamizaci nemuslimů je totiž Džíhád. Mnozí lidé interpretují  Džíhád jako svatou válku, skutečný význam je ale o něco složitější. Džíhád je princip, který dává muslimům uděluje povinnost šířit islám jakýmikoliv prostředky, včetně násilí. K tomu se ale bohužel muslimové často uchylují. Věří totiž že zahyne-li muslim během šíření islámu (nebo případně pro šíření islámů mnoho vykoná), dostane se do Ráje (ekvivalent křesťanského nebe). Přesvědčí-li tedy muslim někoho aby konvertoval k islámu a nebo zabije li nemuslima, podle islámu skončí v Ráji. Život v Ráji je ale v islámu popisován jako lepší život než život pozemský, a to velice často motivuje muslimy aby se do něj pokoušeli dostat. Jsou proto schopni zabít mnoho lidí, kteří nejsou muslimové a nemají s islámem nic společného jen pro to, že si se poté údajně dostanou do Ráje. Tato odhodlanost muslimů zemřít pro svou víru bývá velice často využívána a zneužívána muslimskými teroristickými organizacemi po celém světě. Muslimové také velmi často bývají schopni uchýlit se ke krutosti v jiných kulturách nepochopitelných, a zaslepeni vidinou Ráje se na lidi nevyznávající islám dívají jako na nepřátelské bytosti, které musí pro dobro islámu zničit. Nepřekvapí proto, když se uchýlí ke středověkým metodám a použijí extrémní formy mučení a popravují mnohdy uskenutím hlavy. Sebevražední atentátníci se tedy dívají na svůj čin úplně jinak než neinformovaní lidé. Normální člověk, který má mizivé znalosti o islámu vidí tento čin jako nepochopitelné zvěrstvo. Muslimský sebevražedný atentátník ale věří, že až zmáčkne to tlačítko, dostane se do Ráje (na místo, kde je život několikamilionnásobně lepší než na Zemi) protože zabije několik nevěřících (a tím vlastně splní co mu přikazuje Korán) a udělá tak vlastně dobrý skutek. Takové činy mívají často kladné odezvy u jiných muslimů, pro které sebevražedný atentátník považován za mučedníka a hrdinu, který padl pro dobrou věc.

Podobně jako muslimové v převážně islámských zemích uvažují také muslimové v zemích evropských, kteří jsou převážně přistěhovalci z islámských zemí a třeba takový "francouzský muslim" se neliší ničím od muslimů na Středním východě a jinde, má ale francouzské občanství a pas, což z něj v dnešní době dělá Francouze v očích politiků. Muslimští přistěhovalci v nemuslimských zemích neasimilují, ale naopak vytvářejí uzavřené muslimské komunity (převážně ve velkých městech) a jejich čtvrti často jako by z oka vypadly těm známým ze zemí islámských. V nich se všechno řídí podle islámského práva a nikoliv liberálního práva hostitelské země, jež velice často porušují. V Evropě v poslední době konvertuje více a více lidí k islámu, často ze zvědavosti, touze vyzkoušet něco nového a nebo také jako výsledek muslimské propagandy. Tito muslimové se poté mnohdy neliší od muslimů z islámských zemích a bývají velmi radikální. Příkladem je John Walker Lindh, Američan který konvertoval k islámu a bojoval za Taliban v Afghánistánu. Poté co byl zajat Američany tvrdil, že Taliban usiloval o nejčistší podobu islámu, což je také pravda. Je to pouze odpíráno Západními politiky ve snaze aby se neakceleroval masový střet kultur a muslimskými předáky ve snaze, aby se nemuslimové nestihli včas dozvědět jak vlastně vypadá pravá tvář islámu. 

Třetí světová válka již začala, není to ale válka národů, nýbrž válka kultur. Agresivní, primitivní a barbarská islámská kultura se snaží zničit všechny ostatní kultury za použití  všech možných prostředků.  Jen heslo se od druhé světové války změnilo: místo "Heil Hitler" je to "Alláhu Akbar". V této válce si nelze moc vybírat - buď současná svobodná kultura, nebo islámská kultura plná restrikcí , chudoby a utrpení.